Ještě chci podotknout, že kdybych nebyla "pouze důchodkyně s průměrným českým důchodem"- hned bych si tu operaci zaplatila v kterékoliv české nemocnici, jenže to do konce života už nenašetřím /údajně snad 10tisíc euro ???/ - Už si z toho mnohdy dělám legraci a nezapomínám se zmínit, že z úsporných důvodů se zřejmě čeká, zda dříve než k operaci nedorazím ke krematoriu - protože kremace stojí údajně pouze polovinu !!!
Co se týče problémů v běžném životě, zjednodušila jsem si je zakoupením pomocníků při nazouvání ponožek i obuvi, zvedání čehokoliv ze země i z výšky, ten skútr stál majlant a ne vždy funguje, v bytě používám kancel. židli na kolečkách - už mne všechny ty pomůcky stály nad 30tisíc korun - když to tak půjde dále, opravdu by ta kremace přišla levněji - važme si toho, že máme v ČR tak vyspělé zdravotnictví (jenže nyní - "je pozdě bycha honit"!!! ) Přitom by mohl být i život "dříve narozených" kvalitní a krásný !!! martaB. - dříve "čundrbabka" /viz můj web!/

Buďte vděčna za brzké termíny v českých nemocnicích!!! Žiji 11 let ve Š panělsku a již pátým rokem běhám po vyšetřeních, nejdříve rtg ukázal, že operace ještě není aktuální, pak byl krátký problém se zdrav.kartou a po přestěhování se /ale ve stejném regionu,jenže neměli žádné zprávy o předchozích vyšetřeních ani rtg!/ čekám už dalších 15 měsíců a trpím jako kůň. Už neudělám ani krok bez chodítka,investice od skútru pro invalidy a dalších pomůcek /abych vůbec mohla přežívat/ už stály majlant a můj lékař umí říci jen "já to taky nechápu" !!! Nejbližší nemocnice už vloni v květnu se tázala, jaký termín by mi vyhovoval, aby mi následně ihned sdělila, že k nim nepatřím, uvedla dvě další nemocnice a že mám čekat. Tudíž čekám a brečím bolestí i bezmocí, pochopitelně nikdo neodpovídá na moje maily- připadám si jako prašivina , která už ve svém věku nemá nárok na NIC /jsem válečný ročník/!!
Můj celoživotní sen byl "strávit podzim života u moře", ale k čemu mi to je, když už 4 roky bych do vody neuměla vejít ani z moře vyjít - mám sice auto bez spojky /automat/, ale co z toho, když od toho neustálého sezení už neujdu ani dva kroky od auta??? Taky jsem byla upozorněna, že ani po operaci kyčle /už mne pobolívá i druhá strana/ se nezbavím bolestí páteře a ještě k tomu se přidružila osteoporóza - tudíž žádná legrace s mým tělem, hlavně v noci.
Jsem vdova, žiji jen se třemi pejsky, jen díky jim ještě neztrácím optimismus, jinak si každou pomoc musím zaplatit. Jsem přesvědčena o tom, že kdybych pocházela ze zemí třetího světa, věnovali by mi odpovídající péči - jak se někdy člověk zklame !!! Je toho hodně, nač může být Česká republika hrda i ve světovém měřítku !!!

Přeji hezké léto všem - mám pár nejasností ze zdejších příspěvků a jsem na rozpacích, zda to vůbec vše zvládnu ?? OPERACE LEVÉ KYČLE MNE TEPRVE ČEKÁ, 8.SRPNA PO VYŠETŘENÍ se dozvím termín, nežiji v ČR, tudíž netuším, jaké zde mají termíny. Děsím se té následné rehabilitace, když mi před léty operovali oba kotníky najednou /levý byl zlomen oboustranně/, ještě měsíc jsem rehabilitovala v nemocnici v Mar.Lázních a pak se dvěma franc.holemi, nežli jsem směla došlápnout na levou nohu úplně a bylo to. Tehdy mi taky pomohly procházky s pejskem, novým členem rodiny. S tím problém nebude, on už má 8let a od jara se venčíme tím způsobem, že ho vysadím na začátku borovicového háje, on běží a já pomalu jedu po krajní cestě a pak dále až k domu - je to pes gentleman. Ale jak se do toho auta posadím, když nebudu smět ohnout nohu, auto je nízké a nevelké /naštěstí automat, tudíž levou nohu k řízení nepotřebuji/. Zkouším to už nyní - musela bych snad vysadit levé dveře a dostat se vsedě na ruční brzdu, abych tam pak nohu rovně dostala, pokud nebude ničím zpevněna ??? asi to bude pro ni nebezpečné !!! Bydlíme s pejskem sami, mám do bytu 20 schodů a velmi úzké schodiště, ani nevím, jak se tam s berlemi vejdu - těžké věci si hodlám nakoupit na měsíc dopředu a pak už jen občas něco do batohu, příp. vypomohou sousedé - ale vše máme aspon 3km od bydliště, tudíž auto je nezbytností, také budu muset dojíždět na rehabilitace do hospital /asi 20km tam a zpět/ a nevím jak často- myslíte, že to půjde nějak skloubit?? Taky mi radí jedna paní již po operaci, at si koupím nástavec na WC, kdysi jsem ho měla, není to levná záležitost, ale jsem vysoká a těžká a bohužel "dříve narozená" - mám pevnou vůli a dost energie, ale od kulatých narozenin letos /70/ se tělo nechce přizpůsobit mému mladistvému elánu /hahahááá/.
Vedle máme bazén pro turisty a naše tři ulice, ráda plavu a cvičím v něm, nyní tam jsem třikrát denně a ve vodě mne nic nebolí - bude možno chodit plavat i po operaci ??? Snažím se i zhubnout, nadváha je jistě přítěží /172cm/92kg/. Kamarádka mne od operace zrazuje, ale s nynějšími bolestmi a čekáním, kdy zase zahučím ze schodů, až mne levá noha podrazí - se do smrti žít nedá ??? Chtěla bych opět CHODIT s mým pejskem-amigem na procházky jako ještě vloni /mám hole Nordic Walking a s nimi chodím již pár let, byly mi taky oporou při zakolísání či bolesti, mám artrozu/ - pokud máte někdo radu na cokoliv z mého příspěvku, budu velmi vděčna za každičký názor. DĚKUJI PŘEDEM - martaB.